Zdravá výživa
Zdravou výživou bývá nazývána racionální strava, tj. strava, která je vhodná pro lidi, kteří nemají žádná dietní omezení. Jedná se o způsob stravování, při kterém je tělu dodáván dostatek živin, tj. sacharidů, tuků, bílkovin, vitamínů, minerálů a dalších ochranných látek, např. lykopenu. Zdravý výživa je rozumná strav, vede ke zdraví, ke zvýšení fyzické i psychické kondice. Strava ovlivňuje naše zdraví, naši kondici a tím i kvalitu našeho života. Strava také ovlivňuje průběh nemocí.
Poměr živin 
Základem zdravé výživy je pestrá strava, která tělu zajišťuje dostatek potřebných látek a dostatečný příjem vhodných tekutin, tj. tekutin, které zavodňují tělo. U jedinců s normální tělesnou hmotností by měl být příjem a výdej energie v rovnováze, optimální rozmezí tělesné hmotnosti je při BMI 20 – 25.
V příjmu sacharidů by měly převažovat polysacharidy nad jednoduchými cukry. Jednoduché cukry by měly být hrazeny hlavně ovocem, medem a měly by tvořit max. 10 % celkové přijaté energie. Součástí zdravé výživy je i vláknina, která patří mezi sacharidy. Její denní příjem by měl být cca 30 g.
Doporučený denní příjem tuků je u dospělých lidí max. 30 % z celkově přijaté energie. Příjem mastné kyselin (jsou součástí tuků) by měl být v poměru nasycené : mononesycené : polynenasycené 1 : 1,4 : 0,6. Mezi polynenasycené mastné kyseliny patří omega-3-mastné kyseliny a omega-6-mastné kyseliny. Mají být v poměru omega-3 : omega-6 1-2:1. V tomto poměru jsou obsaženy ve Středozemní stravě, která je velice zdravá.
Trans mastné kyseliny, vznikají při vysokém zahřátí olejů nad 220°C, mohou být také cíleně vyrobené chemickým postupem (hydrogenací). Tyto mastné kyseliny neumí naše tělo zpracovat ani odbourat, je lépe se jim raději vyhýbat, jsou pro naše tělo skutečnými jedy. Neměly bychom jich přijmout více než 2 % z celkového množství přijaté energie. Příjem cholesterolu je hodně diskutovaný, doporučuje se max. 300 mg na 1000 kcal, nové výzkumy odhalují, že není třeba se cholesterolu příliš bát, naše tělo si ho dokonce vyrábí samo podle své potřeby. Nemusíme se bát si namazat chléb s máslem nebo domácím sádlem nebo si dát domácí uzeninu nebo vejce, je však třeba střídmosti a nekonzumovat nadbytek másla, sádla apod. Tučná masa a uzeniny a tučné mléko a tučné mléčné výrobky by neměly být denní součástí našeho jídelníčku, měli bychom je konzumovat pouze ojediněle a ne ve větším množství. 
Příjem bílkovin by neměl být pod hranicí 0,5 g / 1 kg tělesné hmotnosti. Zdroje bílkovin by měly bát rostlinné i živočišné. Živočišné bílkoviny jsou plnohodnotné (obsahují všechny esenciální aminokyseliny).
Živiny, tj. sacharidy, bílkoviny a tuky by měly být přijímány v poměru: sacharidy 50 – 60 % : bílkoviny 15 – 20 % : tuky do 30 %. Jedná se o obecné doporučení, každý jedinec je jiný, má jiný typ metabolismu, pro někoho je optimum vyšší příjem tuků a nižší příjem sacharidů, pro jiného naopak.
Potraivny, které patří do zdravé výživy
Ke zdravé výživě patří ovoce, zelenina, brambory, celozrnné obiloviny, zejména pohanka, jáhly, luštěniny, polotučné mléko a mléčné výrobky, ryby a plody moře. Ve zdravé výživě by neměly chybět ořechy a semínka, bylinky a zelené natě. Náhrady masa, např. šmakoun jsou vítaným doplňkem zdravé stravy. Libové maso má své místo ve zdravé stravě, je možné ho však nahradit rybami a plody moře.
Je doporučováno upřednostňovat hnědou neloupanou rýži před bílou loupanou rýží, která obsahuje pouze škrob, tj. sacharidy a celozrnnou mouku a výrobky z ní před bílou moukou a výroby z ní. Bílá mouka obsahuje pouze škrob a lepek a dodává tělu jen energii, nic víc. Celozrnná mouka obsahuje kromě škrobu 
cenné látky, např. vitamíny, minerály, vlákninu. Vhodná je i špaldová nebo pohanková mouka. Celozrnné pečivo obsahuje na rozdíl do bílého pečiva kromě sacharidů také klíčky a obaly semen.
Ke zdravé stravě patří i dostatek vhodných tekutin, 1,5 až 2 litry denně, při větší fyzické zátěži nebo horku i více. Mezi vhodné tekutiny, tj. tekutiny, které dodávají našemu tělu vodu, patří pitná voda z vodovodu, stolní a minerální vody bez příchuti, šťávy z čerstvého ovoce a zeleniny, neslazený zelený čaj, neslazený bílý čaj, neslazený nekoncentrovaný černý čaj, neslazený ruský čaj, neslazené ovocné a bylinné čaje, nepřislazované sirupy a mošty z čerstvého ovoce ředěné vodou.
Potravinová pyramida
Potravinová pyramida je pomocníkem při určování množství jednotlivých potravinových skupin. Ukazuje nám, co by mělo tvořit základ jídelníčku a naopak čeho bychom se měli vyvarovat nebo jíst jen v malém množství. Základna pyramidy je umístěna dole a tvořím ovoce a zeleninu. Zeleninu a ovoce bychom měli konzumovat denně 5 až 6 porcí, 1 porce je 1 kus ovoce nebo zeleniny nebo 1 porce zeleninového salátu. První patro obsahuje obiloviny, luštěniny, pečivo, mléko a mléčné výrobky včetně sýrů a vejce. Tyto potraivny mají tvořit 3 až 4 porce za den, 1 porce je 1 cereální bulka, 1 krajíc (cca 60 g) chleba,1 kopeček rýže, 1 sklenice mléka, 1 kelímek jogurtu. Maso, výrobky z masa, ryby a plody moře jsou ve druhém patře pyramidy, měli bychom je konzumovat v množství 1 až 2 porce denně. Maso je možné nahradit rybami a plody moře. Vrchol pyramidy tvoří vše, co bychom měli konzumovat občas. Jedná se o jednoduché cukry, sladké nápoje, alkohol, smažený řízek, majonéza, hořčice, kečup, smažené brambůrky, jídla z fast foodů a další potraviny, které jsou jen zpestřením jídelníčku, ne jeho pravidelnou součástí. 
Je vhodné také číst složení výrobků na obalu a vybírat si potraviny a potravinové výrobky s co nejmenším množstvím chemických látek.
Zásady zdravého stravování
- Pestrá strava s dostatkem všech důležitých látek pro tělo ve správném množství a správném poměru.
- Pravidelná strava, je další zásadou zdravé výživy. Počet denních porcí není uváděn, někomu vyhovuje jíst jen třikrát denně větší porce. Pro hubnutí je naopak vhodné rozdělit jídlo do pěti až šesti denních menších porcí, naše tělo při pravidelném a častém příjmu není nuceno výrazněji snižovat bazální metabolismus, jak se tomu děje například při držení hladovky nebo při příjmu potravy jednou denně. Kromě toho častá strava v menších porcích je prevencí proti přejídání se. Tělo obézního člověka se musí naučit, kdy má dost a rozlišit hlad těla od chuti a od hladu emocionálního a nezahánět ho jídlem. Hrubá chyba je celý den téměř nejíst a večer sníst nadbytek jídla, které obsahuje zejména hodně cukru, škrobů a tuků, tj. jídla s vysokým obsahem kalorií.
- Udržovat si zdravou tělesnou hmotnost. Škodlivá je nejen nadváha a obezita, ale i podváha.
- Střídmost je důležitá zásada, i máslo nebo domácí sádlo může být pro naše tělo prospěšné, ale pouze tehdy, není-li konzumováno v nadměrném množství. V nadměrném množství se stává naším nepřítelem, který vede k obezitě, nemocem srdce a cév a k dalším zdravotním problémům.
- Jíst pomalu je další z důležitých zásad zdravé stravy. Při pomalém příjmu potravy dochází k rychlejšímu pocitu zasycení. Během jídla dochází ke snížené produkci hormonu ghrelinu (hormon hladu) a díky tomu se následně se dostaví pocit sytosti. Při rychlém zhltnutí jídla se tento pocit během jídla neobjeví, protože to náš žaludek nestihne a následkem je přejedení se.
- Omezit solení, kuchyňská sůl by měla být používána v dávce 5 – 7 g, nejlépe obohacená jódem. Je doporučováno co nejméně přisolovat, některé potraviny, např. tvrdé sýry, slané pečivo obsahují dost soli.
- Přijímat vitamíny a minerály v dostatečném množství, zejména stravou doplňky stravy jsou doplňky, ne plnohodnotná náhrada stravy.
- Vyhýbat se potravinovým výrobkům s vyšším obsahem chemických látek (syntetická barviva, konzervanty, zvýrazňovače chuti, vůně, aj.), trans mastným kyselinám.
- Jídlo má být potěším, i pro člověka, který drží redukční nebo jinou dietu ze zdravotních důvodů, ne trestem.
- Nezapomínat na dostatečný denní příjem vhodných tekutin a další zásady zdravého životního stylu
Zdravá výživa – součást zdravého životního stylu
Zdravá výživa je jednou z důležitých součástí zdravého životního stylu. Mezi další zásady zdravého životního stylu je dostatek spánku a odpočinku, relaxace (meditace, zájmová činnost, setkávání s přáteli, aj.), správné zvládání stresu, dívat se na život a na životní okolnosti z té lepší stránky a také dostatek vhodné pravidelné pohybové aktivity. 
Pravidelná fyzická aktivita provozovaná v dostatečné intenzitě, tj. alespoň 30 minut denně nejen zvyšuje výdej energie, zvyšuje také fyzickou kondici a přispívá k psychické pohodě. Pravidelná pohybová aktivita snižuje riziko vzniku civilizačních chorob (onemocnění srdce a cév, diabetes, aj.). Fyzická aktivita je nejen běh, tenis, jízda na kole, aerobik, zumba, cvičení ve fittness centrech a v posilovnách, apod., fyzická aktivita je i rychlá chůze, nordic walking, práce na zahradě.